María Fernanda Campa Uranga, la Chata Geologie a revoluce Existují země, ve kterých se vnitřní geologické procesy živě projevují na povrchu. Jednou z takových zemí je Mexiko. To je omýváno dvěma oceány a jeho podloží tvoří pět tektonických desek, jejichž kontakt vytváří velkolepou sopečnou krajinu s obrovskou sopkou Popocatepetl. Geologický vývoj zde byl doprovázen velkými zemětřeseními, která jsou hojná i v současnosti. Snad jen tento – obrazně řečeno revoluční – kontex mohl zrodit ženu jako byla la Chata Campa. María Fernanda Campa Uranga se narodila v Mexico City 22. března roku 1940, v agilní levicově zaměřené rodině. Její otec, Valentín Campa, byl vedoucí železničních odborů a kandidát na prezidenta a ve vězení strávil polovinu života. Její matka, Consuelo Uranga (la Roja), byla neúnavná bojovnice za ženská práva a vytrvalá obhájkyně práv pracujících. Byla také kulturní hybatelkou, zásobující rodinu vlastními překlady z francouzštiny a angličtiny, a nakladatelkou řady ilegálních tiskovin. Mezi knihami, bojovností a ženským vlivem se postupně zformovala neklidná osobnost la Chata Campy. María Fernanda vstoupila do Komunistické strany Mexika už ve svých 17 letech. Aktivní bojovnost studentské vůdkyně ji vynesla až k osobnímu setkání s Che Guevarou v Sierra Maestra na Kubě. Během studentských bouří za podporu sociálních práv mexického lidu v roce 1968 zažila masakr v Tlatelolcu, což byla vojenská palba do neozbrojených civilistů – demonstrujících studentů na náměstí Plaza de Las Tres Culturas , které padlo za oběť několik set lidí. Po brilantním absolvování střední školy la Chata studovala – jako první žena v Mexiku, která se věnovala této specializaci – inženýrskou geologii na National Polytechnic Institute , druhé největší vysoké škole v Mexiku. Jako geoložka působila levicovým směrem i ve své profesi. Zúčastnila se založení Mexican Petroleum Institut e a ustavení skupiny odborníků, jejímž úkolem bylo prosazovat práva mexického lidu na zisk z těžby nerostných zdrojů. Mnoho let pracovala pro ropnou společnost Petróleos Mexicanos. Doktorát získala v roce 1977 a poté se věnovala pedagogické dráze a stala se zakladatelkou přírodovědné školy School of Earth Sciences na University of Taxco . Svou kariéru ukončila už jako profesorka Universidad Autónoma Metropolitana . Jako pedagožka proslula svou vytrvalostí a velkorysostí. Po zemětřesení v roce 2017, už jako starší dáma, vedla vedeckovýzkumný tým mapující účinky zemětřesení v oblasti Mexico City. Zesnula ve svých 78 letech, v lednu roku 2019. Mexická poslanecká sněmovna věnovala její památce minutu ticha. Odešla radikální bojovnice, která razila názor, že profesi je třeba brát jako službu lidstvu. Její velká přítelkyně, spisovatelka Elena Poniatowska, jí věnovala citát: „ bylas tak rychlá, že za tebou vznikaly vzdušné víry “. Geologie a revoluce byly dvě vášně této geoložky malého vzrůstu, která milovala četbu a konverzaci, a která prosvištěla životem tempem typickým pro tropy. Jen četbou, studiem a kladením otázek se můžeme zbavit nevzdělanosti a zvýšit tak kulturní úroveň našeho světa. 32
RkJQdWJsaXNoZXIy MTcxMDUyNQ==