Mary Anning Výjimečný život vytesaný do kamene Na začátku 19. století sbírání zkamenělin rozhodně nepatřilo k hobby a paleontologie jako věda neexistovala. Tehdy se stalo, že svobodná žena z nízké společenské třídy a bez vzdělání učinila objevy, které ji pevně zařadily do středu elitních vědeckých diskusí. V té době byly definovány základy geologie jako vědy a byla založena odborná společnost Geological Society of London (1807). Mary Anning, později nazývaná „matka paleontologie“, se ale nemohla stát její členkou vzhledem k dobovým společenským zvyklostem. První žena byla do Geological Society of London přijata až v roce 1919. Mary Anning se narodila v roce 1799 v Lyme Regis, pobřežním městě v Anglii. Horniny, které se zde vyskytují, vznikaly jako mořské usazeniny tropického moře přibližně před 200 miliony let. Místní útesy jsou bohaté na jurské zkameněliny, které Maryin otec sbíral a prodával, aby přilepšil rodině. Jeho náhlé úmrtí v době, kdy bylo Mary teprve 11 let, zapříčinilo, že rodina musela prodávat zajímavé přírodniny (napříklady zkameněliny amonitů a belemnitů), aby přežila. Dospělosti se dožili jen dva z deseti sourozenců, Mary a její bratr Joseph. Štěstí se na ně usmálo, když Joseph našel zkamenělou lebku, která vypadala jako krokodýlí. Po měsících trpělivého hledání se Mary podařilo nalézt zbytek zkameněliny – byl to více než 5 metrů dlouhý první nalezený ichtyosaurus. Zkamenělina tohoto mořského plaza zaujala londýnské vědecké kruhy a dobré jméno rodiny Anningovy se stalo všeobecně známým. Přesto měli nízký příjem a navíc bylo dobývání zkamenělin nebezpečné. Museli při tom chodit pod útesy, do území ohroženého sesuvy. V roce 1820 Mary našla zkamenělinu dalšího mořského plaza, plesiosaura. Jeho krk byl extrémně dlouhý, což podnítilo domněnku anatomaGeorge Cuviera, že jde o podvrh. Později tuto domněnku zkorigoval aMaryin obchod se zkamenělinami se začal plnit mezinárodní geologickou a sběratelskou zákaznickou klientelou. Jako samouk studovala vše o zkamenělinách: pořizovala si ručně psané opisy vědeckých článků, kreslila ilustrace, pitvala ryby a sépie, aby lépe porozuměla stavbě fosilního živočišného těla. Současníci přikládali její schopnost nacházet zkameněliny tomu, že se těší boží přízni, neboť už jako jednoroční batole zázračně přežila zásah bleskem. Mary vnímala, že „gentlemani vědy“ využívali její nálezy k tomu, aby získali vlastní proslulost bez toho, aby ji ve svých vědeckých pracech zmínili. To se změnilo až v roce 1828, kdy nalezla první zkamenělinu pterosaura mimo území Německa a geolog William Buckland jí připsal tento nález ve vědecké literatuře. Mary Anning zemřela na rakovinu poměrně mladá, bylo jí 47 let. Její nálezy dokázaly, že Země byla v minulosti obydlena zcela odlišnými živočišnými druhy. To zpochybnilo vládnoucí kreacionistické názory a založilo základ evoluční teorie, kterou Darwin zformuloval o 50 let později. Přestože pracovala mimo formální vědecké instituce, její práce byla uznávána oficiálními vědeckými kruhy. V kostele v Lyme Regis byla na její počest umístěna vitráž s nápisem „na památku její schopnosti prosazovat vědecký přístup v geologii“. Geological Society of London o ní publikovala oslavný text, první takový text věnovaný ženě a první věnovaný někomu, kdo nebyl členem této společnosti. Skromná Mary Anning vstoupila do dějin. Svět se ke mně choval tak nevlídně, až jsem měla obavu, že nebudu mít důvěru k nikomu. 15
RkJQdWJsaXNoZXIy MTcxMDUyNQ==